Alois Klár

Alois Klár

Alois Klár se narodil v německé měšťanské rodině v Úštěku a to 25. dubna roku 1763. Po studiích na pražské univerzitě působil v Litoměřicích jako profesor gramatiky a klasických jazyků. Měl velice blízko k handicapovaným lidem, především ke slepým. Stál  u  zrodu ústavu pro slepé děti v Praze na Hradčanech. Toto vzdělávací zařízení pro zrakově postižené bylo první  v celé habsburské monarchii. Podobná existovala jen ve Francii, Anglii a Itálii. V současné době se tato část Prahy  jmenuje  podle něj Klárov. Kromě toho podporoval také chudé studenty, založil fond pro nemocnici či nadaci pro mladé umělce.  K jeho  záměrům  mu přispěla i císařovna, čehož využil v „kampani“ pro získání dalších dárců. Vynikal však nejen vzděláním, ale i houževnatostí a schopností strhnout pro věc i ostatní kolem sebe.

„Otec slepých“, jak se o něm píše na pamětní desce na rodném domě v Úštěku, zemřel 25. března 1833. Péči o ústav převzal  jeho syn Pavel, později vnuk Rudolf. Oba se museli především snažit o získávání peněžních darů, neboť ústav se v podstatě neustále pohyboval na okraji finančního kolapsu.

Instituce založené A. Klárem dodnes fungují. Z ústavu na Hradčanech je Škola Jaroslava Ježka, na druhý jeho ústav navazuje Střední škola Aloyse Klara v Praze v Krči. Dnem 2. září 2013 se naše škola přiřadila mezi ně jako hold tomuto slavnému muži.