Archiv: Lyžařský výcvik (Vd, Ms)
15.01.2012 - 21.01.2012 - Lyžařský výcvik (Vd, Ms)
Lyžařský výcvik v roce 2012 Dobrý den, jsem žákyně sedmé třídy a letos jsem jela poprvé na hory.
Můžu říct, že to byl ten nejkrásnější pocit, co mě kdy potkal. Vyrazili jsme dne 15. 1. 2012, cesta se zdála být dlouhá, jeli jsme tři hodiny. V autobuse byla moc velká sranda, s kamarádkou jsme měly neustále záchvaty smíchu. Dorazili jsme na první benzínu, kde jsme si koupili něco k pití a jídlu. Po napití a dojedení jídla jsme jeli dále. Cesta potom už rychle utekla a my viděli jenom obrovské vrstvy sněhu kolem, byla to nádhera!! Vystoupili jsme z autobusu, vyndali tašky a nandali je do auta, které je odvezlo do našeho pensionu. Ten pension se jmenoval Bivoj, byl na malém kopečku, který jsme museli vyšlapat. Ti, co byli chytří, to obešli po cestě a ti co si hráli na machry, jako jsem já a kamarádka, jsme šli půl metrovou vrstvou sněhu, ale až po půl hodině, co z nás konečně přestala kapat voda, jsme poznali, že jsme to neměli dělat. Přišli jsme do pensionu, převlékli se, vybalili si věci a pak jsme jenom čekali, až bude večeře. Po chvíli jsme se dočkali. Najedli jsme se a šli si nahoru do pokoje povídat. První den se zdál jako namáhavý, ale asi nebyl, protože já a mé tři kamarádky Kaťa, Verča a Klárka jsme byly vzhůru až do 00:51 J . Po dlouhé době jsme usnuly a ráno v 7:30 byl budíček. Převlékli jsme se a v 8:00 jsme šli na snídani. Po snídani jsme šli opět nahoru do našeho pokoje, tam jsme si vzali věci na lyže a v 8:30 jsme měli nástup před chatou. Hodili jsme lyže na ramena a šli na sjezdový kopec, na kterém jsme se první den učili. Ve 12:00 už byl oběd, proto jsme se museli vrátit na chatu a jít se najíst. Všechny nás moc bolely nohy. A takhle to bylo každý den, kromě úterý a čtvrtku, to jsme šli na běžky. Museli jsme si vyšlapat stopu. I to bylo obtížné! Ve středu navečer jsme šli na bobovou dráhu, byl to strašný adrenalin, ale všichni jsme to v pořádku zvládli. Chtěli jsme jít i v pátek, ale nemohli jsme, protože dráha byla zavátá sněhem a boby se na ní zesekávaly. Ve středu a v pátek byla diskotéka, moc jsme si jí užili J . V pátek, den před odjezdem, se konaly běžecké a sjezdové závody, běžecké byly dobré jen pro lidi s dobrými kostmi J Já jsem třeba chytla křeč do kyčlí, takže jsem na tom nebyla moc dobře. Ale sjezdové závody byly super. Byla jsem na třetím místě a moc jsem si to užila. Děkuji paním učitelkám za jejich trpělivost s námi. Jana Zezulová
Můžu říct, že to byl ten nejkrásnější pocit, co mě kdy potkal. Vyrazili jsme dne 15. 1. 2012, cesta se zdála být dlouhá, jeli jsme tři hodiny. V autobuse byla moc velká sranda, s kamarádkou jsme měly neustále záchvaty smíchu. Dorazili jsme na první benzínu, kde jsme si koupili něco k pití a jídlu. Po napití a dojedení jídla jsme jeli dále. Cesta potom už rychle utekla a my viděli jenom obrovské vrstvy sněhu kolem, byla to nádhera!! Vystoupili jsme z autobusu, vyndali tašky a nandali je do auta, které je odvezlo do našeho pensionu. Ten pension se jmenoval Bivoj, byl na malém kopečku, který jsme museli vyšlapat. Ti, co byli chytří, to obešli po cestě a ti co si hráli na machry, jako jsem já a kamarádka, jsme šli půl metrovou vrstvou sněhu, ale až po půl hodině, co z nás konečně přestala kapat voda, jsme poznali, že jsme to neměli dělat. Přišli jsme do pensionu, převlékli se, vybalili si věci a pak jsme jenom čekali, až bude večeře. Po chvíli jsme se dočkali. Najedli jsme se a šli si nahoru do pokoje povídat. První den se zdál jako namáhavý, ale asi nebyl, protože já a mé tři kamarádky Kaťa, Verča a Klárka jsme byly vzhůru až do 00:51 J . Po dlouhé době jsme usnuly a ráno v 7:30 byl budíček. Převlékli jsme se a v 8:00 jsme šli na snídani. Po snídani jsme šli opět nahoru do našeho pokoje, tam jsme si vzali věci na lyže a v 8:30 jsme měli nástup před chatou. Hodili jsme lyže na ramena a šli na sjezdový kopec, na kterém jsme se první den učili. Ve 12:00 už byl oběd, proto jsme se museli vrátit na chatu a jít se najíst. Všechny nás moc bolely nohy. A takhle to bylo každý den, kromě úterý a čtvrtku, to jsme šli na běžky. Museli jsme si vyšlapat stopu. I to bylo obtížné! Ve středu navečer jsme šli na bobovou dráhu, byl to strašný adrenalin, ale všichni jsme to v pořádku zvládli. Chtěli jsme jít i v pátek, ale nemohli jsme, protože dráha byla zavátá sněhem a boby se na ní zesekávaly. Ve středu a v pátek byla diskotéka, moc jsme si jí užili J . V pátek, den před odjezdem, se konaly běžecké a sjezdové závody, běžecké byly dobré jen pro lidi s dobrými kostmi J Já jsem třeba chytla křeč do kyčlí, takže jsem na tom nebyla moc dobře. Ale sjezdové závody byly super. Byla jsem na třetím místě a moc jsem si to užila. Děkuji paním učitelkám za jejich trpělivost s námi. Jana Zezulová